Návod na obsluhu dopravního informačního stojanu

Hlavní Menu

U samoobslužného informačního zařízení je podstatné především to, aby ovládání bylo jednoduché a intuitivní. Prioritní je tedy přehledné uspořádání hlavního menu (obr. 1), na kterém je zobrazeno maximálně šest tlačítek s popisy vybraných šesti kombinací jízdních řádů. V pravém horním rohu je tlačítko pro přechod do nadřazené aplikace. V pravém dolním rohu je možnost volby jazykové mutace.

Hlavní menu systému pro vyhledání dopravních informací
obr. 1. Hlavní menu systému pro vyhledání dopravních informací

Dotykem na tlačítko vedle názvu požadovaného jízdního řádu přechází uživatel do obrazovky pro vyhledání spojení.

Vyhledání spojení

Tato funkce nabízí uživateli vyhledání spojení v rámci zvoleného jízdního řádu (obr. 2.).

Tlačítko "Data Info" v levém horním rohu obrazovky uživateli umožní ověřit dobu platnosti zvoleného jízdního řádu. Tlačítko "Zavřít" slouží k návratu do úvodní obrazovky.

Menu systému pro zadání parametrů spojení
obr. 2. Menu systému pro zadání parametrů spojení

Tlačítky "Z" a "Do" uživatel přechází do okna výběru nástupní nebo výstupní zastávky (viz obr. 3a., případně u MHD 3b.).

Tlačítko "Z <=> Do"slouží k záměně navolené nástupní a výstupní zastávky.

Tlačítko "Přestup" umožňuje volbu spojení s nebo bez přestupu.

Tlačítko "Datum" otvírá okno pro volbu data požadovaného spojení (viz obr. 4.).

Tlačítko "Čas" otvírá okno pro volbu času odjezdu linky nebo příjezdu do cílové stanice (viz obr. 5).

Po nastavení parametrů pro vyhledání spojení a dotyku cestujícího na tlačítko "Hledat" vyhledá aplikace možná spojení.

Volba nástupní nebo výstupní zastávky

V levé části jsou šipky pro posun v seznamu zastávek, kde může být v závorce uvedeno zkratkou bližší určení zastávky [KH] (v případě, že existuje více než jedna stejného názvu), nebo zkratka státu [*BG]. V pravé části jsou tlačítka pro volbu bližšího určení zastávky. Tlačítko „OK” potvrdí výběr.

Okno pro výběr konkrétní zastávky
obr. 3a. Okno pro výběr konkrétní zastávky

Zadaným výchozím a cílovým bodem trasy nemusí být pouze zastávky. V některých jízdních řádech MHD jsou uvedeny i důležité objekty ve městě (úřady, hotely, banky, divadla, sportovní zařízení, adresy apod.). Uživateli je k dispozici databáze objektů a pokud nezná jméno zastávky MHD, jež je k němu nejblíže, může si v seznamu objektů tento vyhledat a bude mu zobrazeno spojení na nejbližší zastávku MHD. Nejlépe je tato struktura vidět na příkladu. Budeme-li například hledat spojení do kina Blaník v Praze na Václavském náměstí, pak je pomyslná cesta strukturovanou databází: Pražská Integrovaná Doprava (jízdní řád MHD Praha) – Kina (typy objektů) – Blaník (názvy objektů).

Okno pro výběr konkrétní zastávky
obr. 3b. Okno pro výběr konkrétní zastávky MHD s možností výběru dle objektů

Volba data a času

Zadání data a přibližného času odjezdu nebo příjezdu uživatel určí rámec pro vyhledání spojení.

Okno pro výběr data
obr. 4. Okno pro výběr data
Okno pro výběr přibližného času
obr. 5. Okno pro výběr přibližného času

Volby otvrdí uživatel dotykem na tlačítko "OK".

Nalezená spojení

Poté, co uživatel potvrdí vstupní data, aplikace vyhledá spojení. Každé nalezené spojení uvádí v prvním řádku počet přestupů, celkovou délku trasy v km a celkovou dobu jízdy od nástupu do dopravního prostředku až po výstup v cíli cesty včetně přestupů a čekacích dob. V dalších řádcích jsou postupně vypsané jednotlivé linky, kde je uvedeno datum, čas odjezdu a příjezdu, číslo linky a případně číslo stanoviště odjezdu. Šipka nahoru nebo dolů slouží k posunu ve výpisu nalezených spojení. Tlačítko "Další" nebo "Předchozí" nalezne spojení po nebo před zadaným datem pro vyhledání. Tlačítko "Zavřít" vrací uživatele do základního menu.

Okno s výsledky spojení
obr. 6. Okno s výsledky spojení

Služba pro nevidomé a slabozraké uživatele

Aplikace samoobslužného informačního stojanu s možností vyhledání dopravního spojení je navržena tak, aby ji bylo možné využit napříč celým spektrem uživatelů, tedy včetně osob se zrakovým postižením.

Vstupním zařízením pro obsluhu uživateli se zrakovým postižením je šest kláves umístěných na skříni stojanu pod dotykovou obrazovkou, výstupním zařízením je reproduktor integrovaný uvnitř stojanu. Ten prezentuje požadované a nalezené informace v hlasové podobě. Předem je třeba zmínit, že výstup informací přes reproduktor do značné míry zpomaluje ovládání stojanu. Je to pochopitelné, protože to, co shlédne vidoucí uživatel na monitoru za zlomek vteřiny, je hlasovým modulem tlumočeno nepoměrně delší dobu.

Základní struktura uživatelského prostředí informačního kiosku je pro zrakově postižené občany totožná jako pro klienty bez tohoto postižení.

Funkce vyhledávání spojení je koncipována tak, aby měl uživatel při zadávání dat možnost vybírat pouze ze seznamů možných voleb. Pro pohyb a výběr z nabízených možností je tak dostačující klávesnice s šesti klávesami. To je v případě zrakově postižených občanů velice důležité, protože je pro ně nereálné zadat takový textový řetězec, díky kterému by se eliminovala většina ostatních možností výběru. Musí mít proto možnost neustálého výběru řízeného hlasovou nápovědou.

V prvním kroku si uživatel přepne stojan do hlasového režimu. To je možné např. stiskem definovaného tlačítka na vysílači pro nevidomé VPN 01 (tlačítko č.6). V tu chvíli přechází dotyková obrazovka stojanu do pasivního režimu a přestává fungovat jako vstupní zařízení. Tato funkce je obnovena až po překročení nastaveného časového limitu nebo intuitivně vidomým uživatelem ihned přes dotykovou obrazovku. V praxi je vhodné tuto dobu definovat alespoň na úrovni dvou minut, aby měl zrakově postižený občan možnost pokračovat ve volbě například poté, co je osloven jinou osobou nebo například po vyřízení nutného telefonického hovoru. Nebylo by vhodné, aby byla jím zadaná data po krátkém prodlení nenávratně ztracena.

V momentě, kdy je přepnuta obrazovka do pasivního režimu, zobrazí se tato informace v její horní části. V prostřední části jsou zobrazeny seznamy pro výběr vstupních informací, které se nijak neliší od vstupních dat, které zadává uživatel bez zrakového postižení. Prostřednictvím hlasového modulu je zrakově postižený uživatel informován jakou položku vybírá a jaké možnosti se mu v seznamu nabízí. Za pomocí šesti kláves se pak posouvá mezi jednotlivými seznamy nebo vybírá v seznamech požadovaný objekt, který určitou klávesou následně potvrzuje. Jedná se o podobný systém voleb používaný například u hlasových samoobsluh telefonních operátorů.

Vstupními parametry jsou ale stále odkud, kam, kdy, v kolik hodin a přestup. Mění se jen forma vstupu a výstupu dat.

Ovládání pro nevidomé a slabozraké

Ovládání zařízení pro nevidomé a slabozraké občany vychází z koncepce vysílačů pro nevidomé, které jsou takto postižené osoby zvyklé standardně používat ve veřejné hromadné dopravě. Tato zařízení jsou dodávaná pod názvem VPN 01 (vysílač) či VPN 03 (slepecká hůl) a jsou opatřena šesti, respektive třemi tlačítky, z nichž každé má svou definovanou funkci. Stiskem tlačítka č. 1 ohlásí informační stojan svoji polohu (místo) znělkou (gongem) a zvukovým hlášením „ Informační stojan” . Po stisknutí tlačítka č. 6 bude uveden informační stojan do režimu vyhledávání spojení. Je-li informační stojan obsazen jiným uživatelem, obdrží zrakově postižený uživatel hlasovou informaci, že je informační stojan obsazen, aby vyčkal, až bude volný.

Pro tu část zrakově postižených občanů, která nevlastní povelový vysílač, je možné hlasovou službu aktivovat pomocí samostatné klávesnice se šesti tlačítky, umístěné pod dotykovou obrazovkou stojanu. To uživatel provede navolením inicializačního kódu. Poté může pomocí klávesnice vkládat údaje. Tato klávesnice je stejně jako přijímač s anténou připojena přes převodník na sériový port řídícího počítače (PC) stojanu. Ten pak dle svého programu předává informace do PC v požadovaném číselném kódu.

Součástí doplněného programového vybavení řídícího PC je rovněž hlasový modul. Jde o software, jenž je schopen převést do hlasové podoby jakýkoliv text. Místo zobrazení informací v podobě textu na displeji stojanu, jsou tak informace prezentovány v hlasové formě prostřednictvím reproduktoru. Hlasovým modulem je uživatel informován, jakou položku vybírá a jaké možnosti se mu v seznamu nabízí. Uživatel je nejdříve vyzván, aby pomocí klávesnice zvolil požadovaný jízdní řád, který je k dispozici. Dále ho hlasový modul vede postupně k zadání nástupní zastávky, výstupní zastávky, data a přibližného času odjezdu. Po zadání všech polí nutných k vyhledání spojení je vyzván k potvrzení údajů. Poté aplikace vyhledá v datech nejbližší možná spojení. Výsledek vyhledání spojení je interpretován hlasovým modulem. Ten informuje nevidomého nebo slabozrakého o pořadovém čísle vyhledaného spojení, počtu přestupů, celkové délce trasy v km a celkové době jízdy od nástupu do dopravního prostředku až po výstup v cíli cesty, včetně přestupů a čekacích dob. Dále jsou hlasovým modulem postupně interpretovány jednotlivé linky požadovaného spojení.

Po opuštění zrakově postiženým občanem se stojan buď po nastaveném časovém limitu automaticky přepne do běžného režimu, nebo může být okamžitě intuitivně přepnut z dotykové obrazovky novým uživatelem.

Systém ovládání přes povelový vysílač pro zrakově postižené občany a klávesnici byl konzultován, upravován a odsouhlasen s organizací SONS v zastoupení Mgr. Viktorem Dudrem.